Ráno 27.9.2022 venku vládlo sychravé počasí. Cesta na nádraží byla dlouhá, ale to mi nevadilo, protože jsme si povídali s kamarády. Když jsme dorazili k vlaku, dostali jsme na posilněnou občerstvení a teplý čaj. Seznámili jsme se s naším průvodcem Filipem a vyfotili se před tím opravdu dlouhým vlakem. Zvenku měl symbolizovat vnějšek lidského těla, vnitřek zase lidské orgány, tepny, žíly. Kulisy a design vlaku byl velice pěkné a realistické.
Uvnitř bylo příjemné osvícení. Sedli jsme si na židle a vyplnili dotazníky ohledně prvního ochutnávání cigaret a podobných věcí. Líbilo se mi, že byl anonymní. Poté jsme vešli do kinosálu. Byly tam modře osvícené lavičky a jinak skoro tma. U sebe jsme měli papír a do něj vyhodnocovali situace z filmu, který jsme se zájmem sledovali. Film byl rozdělený do několika částí. V každé se událo něco zajímavého a na to navazoval další vagon. Například když ve filmu nabouralo auto do motorkáře, ve vagonu za plátnem bylo skutečně rozbité auto jako reálná kulisa. Nebo se po filmové scéně z diskotéky za plátnem objevil skutečný bar s lihovinami. Takto jsme procházeli tím dlouhým vlakem a byli jsme dokonce i v hrůzostrašném doupěti lidí drogově závislých, kde bych rozhodně nechtěla žít. Některé části jsme si mohli vyzkoušet, jako například pobyt v cele nebo policejní výslech. Na konci vlaku byl vytvořen nádherné osvětlený strom života. Na jeho jednotlivých částech byly fotografie s věkem. Ukazoval, co můžeme zažít, pokud bychom nespadli do drogové pasti.
Tato akce se mi opravdu moc líbila. Napsala jsem dokonce recenzi a předala ji průvodci. Po cestě do školy jsme si o filmu a zážitcích povídali. Někteří spolužáci byli tišší než obvykle, docela je to vzalo. Jana Ilečková, 8.B
Fotografie si můžete prohlédnout zde.
Další názory 8.B:
Bylo to neskutečně hezky udělané a hodně poučné. Doufám, že takto neskončím já, ani moje rodina nebo kamarádi. Nebyl to pěkný pohled, vidět feťáky, co dělají, berou a jejich následky. Každému bych doporučila přijít.
Vzala jsem si z toho dost, v životě bych nechtěla brát drogy, když jsem viděla, jak by to mohlo dopadnout!
Myslím si, že byl Protidrogový vlak užitečný, ale podle mě by mohl být ještě zajímavější s příběhem právě drogově vyléčeného.
Film jako takový byl opravdu poučný a k zamyšlení. Přecházení z jednotlivých vagónů a vysvětlování určitých situací z filmu tomu dodalo takový profesionální nádech. Tuto akci rozhodně doporučuji všem školám.
Akce se mi líbila, ale nemyslím si, že by všichni změnili názor na drogy. Asi by do Protidrogového vlaku měly chodit nižší ročníky, protože tyto děti ještě nezkoušely kouřit cigarety, trávu… Mohlo by je to varovat, aby s nimi nikdy nezačaly.