V 8 hodin ráno jsme se sešli na autobusové zastávce nedaleko školy. Měli jsme štěstí, že nás pan řidič vzal. Jelo nás hodně, mačkali jsme se až do cílové zastávky. Poté jsme šli pěšky ke KV aréně. Když jsme dorazili na místo, oznámili jsme milým hasičům (průvodcům), že jsme na téma Svět ohně přijeli již popáté. Rozdělili jsme se do dvou skupin. Ta naše šla nejdřív do jeskyně, kde jsme si povídali o vlastnostech ohně. Když jsme z ní vyšli a scházeli po schodišti, zahráli jsme si na situaci, jako že za dveřmi v místnosti hoří. U dveří pálila klika a zespoda se valil kouř. Proto jsme vzali ručník a zacpali průduch. Dostala jsem do ruky mobil a měla volat na linku 150. Bylo to nečekané, vážně jsem se bála, i když nehořelo doopravdy. Pan průvodce mě ale pochválil za dobrou práci, a pak ze mě spadly všechny obavy.
V další místnosti jsme spatřili důsledky požáru bytu. Hledali jsme jeho možné příčiny. Vidět ty skutečně ohořelé věci denní potřeby bylo šokující.
Po nějaké chvíli jsme se přesunuli do budovy naproti. Zde nám vysvětlovali čísla záchranných národních linek 150, 155 a 158, ale také 112 – evropské číslo tísňového volání. Dále jsme se tu dozvěděli, jak postupovat v případě autonehody, proč je důležité se v autě vždy poutat a ptali se nás, jestli jsme v naší škole nacvičovali evakuaci v případě požárního poplachu.
Po přestávce na svačinu jsme zhlédli videa ze skutečných výjezdů hasičů – autonehoda, požár v továrně, požár vánočního stromku, požár v panelovém domě, požár lesa a další zásahy.
Následovala exkurze do kuchyňky, kde jsme měli hledat, co není správně. Například v zásuvce stále zapnutý elektrický topinkovač, rychlovarná konvice, přikryté světlo lampy ručníkem, ukázali jsme si malý hasicí přístroj, který je dobrý v domácnosti mít po ruce. Naučili jsme se, jak předcházet požáru. Poté se uskutečnila cvičná zkouška požáru. Plazili jsme se v zakouřené místnosti po zemi se zakrytými dýchacími cestami co nejrychleji k východu.
Musím říct, že i když jsme ve Světě záchranářů byli na stejném tématu víckrát, moc mě to bavilo i dalo do života.
Karina Měchurová
Postřehy dalších žáků:
„Když jsme se rozdělili do dvou skupin, nejprve jsme šli do jeskyně. Zde jsme si ukazovali, jak se chovat, když nám začne hořet pánev s olejem na sporáku.“ Patrik Slach
„Povídali jsme si o dobrovolných a profesionálních hasičích a o tom, jak probíhá výjezd. Vyzkoušeli jsme si akci při tísňovém volání a samotný útěk z budovy při požáru. Bylo to nejen poučné, ale i zábavné.“ Tereza Bucharová
„Hasiči nás vzali do domu, kde jako hořelo. Pustili nám kouř a my se museli dostat ven. Já tam měla za úkol zůstat. K mému překvapení jsem se dozvěděla, že by si spolužáci ani nevšimli, že chybím. Snad by mě nenechali udusit… “ :-) Karolína Vecková
„Líbila se mi elektrická trouba, která simulovala, jak hoří kuře.“
Ela Stejskalová
„Musím pochválit různé interaktivní prvky a také účinkování skutečných hasičů.“
Štěpán Demeter
Několik fotografií z akce najdete zde.
