Při loňské Zdraviádě jsme v rámci různých aktivit narazili na otázku ochrany zraku a sluchu, naši školu navštěvují také děti s vadou těchto smyslů a každý z nás buď v rodině nebo mezi známými přichází do kontaktu s někým, kdo se potýká s nějakým handicapem. To jsou tři hlavní důvody, proč jsme jako školní projekt na 2.pololetí školního roku 08/09 zvolili „SMYSLUPLNÉ SMYSLOVÁNÍ.“
Jak název napovídá, zabývali jsme se hlavně pěti smysly, každý měsíc jsme se zaměřili na jeden z nich. Pokusili jsme se co nejvíce proniknout do světa lidí nevidomých, neslyšících či jinak tělesně postižených, ale také do zvláštního a emotivního světa duševně postižených. Proč to všechno ? Abychom se naučili být chápaví a tolerantní, abychom uměli ocenit to, že v leckterých činnostech může handicapovaný člověk předčit zdravého a v neposlední řadě také proto, abychom si vážili svého zdraví.

ABYCHOM UDĚLALI NĚCO, CO MÁ OPRAVDOVÝ SMYSL, USKUTEČNILI JSME SBÍRKU NA VÝCVIK VODICÍCH A ASISTENČNÍCH PSŮ. PROBĚHLA VELMI ÚSPĚŠNĚ, A TAK JSME V PONDĚLÍ 16.3. DO SCHRÁNKY V LÉKÁRNĚ OLYMPIA PŘEDALI 3.456,- Kč. Všem dětem a rodičům, kteří se do sbírky zapojili, velmi děkujeme ! 27.DUBNA PŘIŠLA ODEZVA NA TUTO SBÍRKU - NAVŠTÍVILY NÁS DVĚ ZAMĚSTNANKYNĚ SPOLEČNOSTI TYFLOSERVIS A TAKÉ VODICÍ PES SE SVÝM NEVIDOMÝM PÁNEM. - VÍCE ČTĚTE VE SMYSLUPLNÉM SMYSLOVÁNÍ II.ST.

Seznámení s vodícím psem

V průběhu února jsme v rámci Smysluplného smyslování uskutečnili mnoho činností. Co se dělo na I.stupni, je shrnuto v tomto proslovu z Brýlového dne (četl ho jeden šikovný čtvrťák):
„V měsíci únoru jsme si všichni alespoň na chvíli vyzkoušeli, jaké to je, když člověk nevidí. Poslepu jsme si zkusili dělat docela běžné každodenní činnosti, jako třeba nalít vodu do hrníčku, obléknout si bundu a zapnout zip nebo jen připravit si učebnice a pomůcky na hodinu.....Zkoušeli jsme poznávat různé předměty, kreslit i psát. Tak třeba taková pětiminutovka poslepu. A co teprve diktát! Ještě, že nebyl na známky......Zjistili jsme také, že poslepu se dá i číst. Například děti ve 3.A si vymodelovaly z plastelíny svá jména a pak je pomocí hmatu četly. Seznámili jsme se i s Braillovým písmem, které využívají ke čtení nevidomí lidé.....A k čemu to všechno? Určitě teď lépe porozumíme lidem, kteří zrak nemají, a rádi jim pomůžeme, když k tomu bude příležitost. Zažili jsme přece na vlastní kůži, jaké to je jít a nevědět, co nebo kdo je před námi a kam cesta vede. Zároveň jsme ale zjistili, že i bez zraku je možné dělat spoustu činností a že ztráta jednoho smyslu zbystří ty ostatní.“

V průběhu února 09 všechny třídy pilně trénovaly, aby se před jarními prázdninami mohl v rámci projektu Smysluplné smyslování uskutečnit

BRÝLOVÝ DEN. 27.února tedy všechny děti i dospělí přišli do školy v brýlích – k vidění byly brýle dioptrické, potápěčské, plavecké, lyžařské, ale také humorné či vlastnoručně vyrobené. Poslední dvě hodiny pak na chodbě I.st. proběhly tyto soutěže: 1. trasa poslepu (za pomoci traséra) složená ze slalomu, přechodu přes lavičku, kotoulu, přelévání vody z hrnku do hrnku a z oblékání bundy na zip, 2. trefování fixou do velkého terče poslepu, 3. poznávání 8 předmětů hmatem. Zástupci jednotlivých tříd se opravdu velmi snažili, a tak zvítězily hned dvě třídy: 3.B a 4.A, třetí pak byla třída 1.A ! Hlavním smyslem celé akce ale samozřejmě nebylo získání diplomu, nýbrž uvědomění si, že máme velké štěstí, když můžeme vidět svět kolem sebe. Chraňme svůj zrak a snažme se chovat podle básničky, kterou napsala paní učitelka Hlávková:
Celý svět se krásně točí
těm, co mají zdravé oči.
Snadno dojdou svého cíle
ti, co nosí správné brýle.

Pomozme, ať slabozrací
úspěšní jsou ve své práci.
A lidé, kteří nevidí,
ať se za nás nestydí.

Brýlový den - terč poslepu

SOUČÁSTÍ PROJEKTU SE STALA TAKÉ VÝSTAVA S radostí pro Radost:

Již třetí rok za sebou se v nejdeckém muzeu v době okolo Velikonoc koná prodejní výstava o.s.Dětská radost. Jsme rádi, že svými výtvarnými pracemi a také nákupem krásných výrobků Dětské radosti a jejich přátel můžeme alespoň trochu pomoci postiženým dětem. Již při vernisáži ve čtvrtek 19.3.09 bylo zřejmé, že název výstavy "S radostí pro Radost" je více než výstižný. Před rodiči postižených dětí hluboce smekáme - jejich duševní síla je obdivuhodná !
Na výstavu se šly podívat všechny třídy naší školy.(Na výstavě se podílel jak I.stupeň - paní učitelky Hýsková, Zítková, Louová, Hlávková, tak II.stupeň - uč.VV Treglerová a Kubrová)

V průběhu měsíce března jsme se kromě běžné výuky snažili alespoň trochu proniknout do "světa ticha", tedy do toho, jak se žije neslyšícím. Vyvrcholením měsíce byl SLUCHÁTKOVÝ DEN - v úterý 31.3. Přinesli jsme si do školy všelijaká sluchátka, bylo jich celkem 206 kusů, a zkoumali, která nám sluch chrání a která nám ho naopak mohou poškodit. Zajímavý byl také průzkum toho, jaké druhy sluchátek se u nás v tento den vyskytly, a zde je výsledek:

SLUCHÁTKA k mobilu, k televizi, k počítači, k MP3, k MP4, k walkmanu, k discmanu, bezdrátová k hifi-věži, ke keyboardu, sluchátka bagristická, traktoristická, dřevorubecká, truhlářská, střelecká, dělnická (pro práci na stroji v továrně), sluchátka z řídící věže letiště, sluchátka proti mrazu, legrační (vyrobená z krabiček od sýra), stetoskop (lékařský), sluchátka DJe.
Na chodbě I. stupně jsme se pak sešli na vyhlášení výsledků soutěže v odezírání. Paní učitelka Brucknerová bez použití hlasu dětem postupně ve všech třídách diktovala 10 slov. Vítěznou třídou na I.st. byla 1.A s druhá byla 4.A a třetí 3.A. Nejlepší "odezíračkou" byla Eliška Holzknechtová ze 4.A (9 slov).
Ke Sluchátkovému dni se báječně hodí básnička, kterou napsala paní uč.Hlávková:
Jaké to je, po život celý
neslyšet žádné decibely ?
Jen nekonečné ticho vnímat,
slova ze rtů odezírat
a z prstů skládat písmena.
Chápeš, co „zdraví“ znamená ?

My vlastníme dnes nakrátko
odpojené sluchátko,
s nímž v této uspěchané době
zamykáme se sami v sobě.
Už víme, že nám nejvíc sluší
spojit svá srdce, naslouchat duší.

Sluchátkový den - vítězka v odezírání

Návštěva o.s.Dětská radost V pondělí 6.dubna 2009 jsme byli velmi potěšeni návštěvou kluků Matěje a Libora, které jsme do té doby znali pouze z fotografií na panelech v muzeu ( výstava S radostí pro Radost) a z plakátů na dveřích naší školy. Jejich maminky souhlasily s tím, že se podělí se žáky a učiteli naší školy o zkušenosti ze života s postiženým dítětem. Zázemím pro povídání byla třída Motýlek, kde se postupně vystřídaly téměř všechny třídy naší školy. Znamená to, že naši milí hosté u nás strávili celé 3 hodiny ! Kluci byli moc hodní a jejich maminky úžasně vstřícné a otevřené. Díky jejich povídání víme, že i postižený člověk může žít plnohodnotný život, pokud je obklopen milujícími lidmi. Může se rozvíjet, učit se nové věci a dělat radost svým rodičům. Za návštěvu maminek a dětí z o.s.Dětská radost moc děkujeme – určitě měla SMYSL !

Matýsek a Liborek

Duben zaměřený na čich jsme uzavřeli KVĚTINOVÝM DNEM. Květiny přece svou vůní lahodí našemu čichu. Celá škola rozkvetla – měli jsme květovaná trička, kalhoty, šaty, klobouky,..., květiny vykvetly také na tvářích a rukách dětí.
První vyučovací hodinu se uskutečnily „čichací aktivity“, které si děti se svými TU připravily pro jinou třídu. Dětští organizátoři si vyzkoušeli svou samostatnost, vyjadřovací schopnosti a samozřejmě odvahu. Vyvrcholením dne pak byly poslední dvě vyučovací hodiny na chodbě I.st.soutěže zaměřené na čich a tělesné postižení.
První soutěž byla ryze čichací: soutěžící museli roztřídit 20 kartiček na voňavé (označené parfémovanou fixou) a nevoňavé (označené obyčejnou pastelkou). Udělat dvě hromádky po deseti kartičkách bylo pro děti docela obtížné, vždyť člověk má čich ne zrovna dokonalý, předčí nás třeba i motýl nebo úhoř. Další dvě soutěže byly jakousi poctou lidem, kteří kvůli svému tělesnému postižení nemohou používat ruce. Inspirovali nás umělci z organizace UMÚN (Umělci malující ústy a nohama). Ve druhé soutěži tedy děti kreslily obrázek ústy, ve třetí pak psaly slovo nohou. K poslední soutěži zase bylo zapotřebí vlastnit „šikovný nos“. Jednalo se totiž o nosostrk, při kterém musela být zátka dopravena po slalomové dráze ze startu do cíle, a to jen s pomocí nosu.

Všichni se velmi snažili, diplomy však mohly dostat jen první tři třídy. Které to byly ? 3.místo obsadila 4.A, 2.místo 2.A, vítězem Květinového dne se stala 3.B.
Kreslení nohou nebo ústy se stalo námětem výtvarné soutěže, která na naší škole probíhala po celý květen. Výsledky této výtvarné soutěže byly vyhlášeny ve Sladký den.
Básnička paní uč.Hlávkové o čichu:

Pršáky, bambulky i skoby,
každého jiný nos zdobí
a všechny občas rýma zlobí.

Jaro se krášlí květinami,
vůně se rozléhá a my
oblékli dnes květovaný šat.

Fialky, kopretiny, růže,
každý tu vůni cítit může.
Říct květinou zkus:"Mám tě rád.“

Je tolik barev kolem nás.
Rozhlédni se a přivoň zas,
nastává máj, ten lásky čas.

Květinový den - kreslení ústy

SLADKÝ DEN

V květnu jsme své aktivity zaměřili na chuť a po celý měsíc také probíhala výtvarná soutěž v malování ústy nebo nohama. 30.května jsme pak vyhlásili výsledky této soutěže a nutno dodat, že obrázky vítězů byly k nerozeznání od běžných – malovaných rukou. Na 1.místě se umístila K.Svobodová ze 4.A, 2.místo obsadila J.Kratochvílová ze 2.A a 3.byla M.Frýdlová ze 3.A. Vyhlásili jsme také výsledky další soutěže – poznávání ovoce a zeleniny podle chutě ( se zavázanýma očima). Hlavní organizátorkou byla pani uč.Brucknerová, pomáhalo však mnoho dalších učitelů. Třídou s nejlepšími chuťovými schopnostmi byla 3.A, druhá byla 2.B a třetí 2.A. Sladký den byl jinak ve znamení sladkých barev na oblečení, vítězila samozřejmě růžová, nouze však nebyla ani o originální bonbónové módní doplňky. Celý den jsme se také snažili ostatním pobyt ve škole nějakým příjemným způsobem „osladit“.

Další básnička k zamyšlení od paní uč.Hlávkové:

Mňam, mňam, mňam,

to si dám,

dobrůtky si vybírám.

Jazyk vnímá mnoho chutí -

hořké, slané, kyselé...

Bříško se však zakulatí,

když se málo hýbeme.

Kdo chce prožít život sladký,

cukrem si ho neosladí.

Hořké bývaj' lidské hádky,

„nad zlato“ jsou kamarádi.

Slzy roníš vždycky slané.

Proč však spěchat k cukráři?

Dort tě z úzkých nedostane,

zkus mít úsměv na tváři.

Sladký den - sladká Adrianka Hlávková

Celý projekt Smysluplné smyslování jsme uzavřeli RUKAVICOVÝM DNEM. Konal se 23.června 09 a oproti předchozím „smyslovým dnům“ se nekonal pouze na chodbě v 1.patře, nýbrž po celé škole. Po té bylo totiž rozmístěno 15 stanovišť, která třídy se svými TU obcházely a sbíraly body do celkového hodnocení. Musely plnit např. tyto úkoly: hledání kamínku mezi korálky poslepu, navlékání nitě do jehly v gumových rukavicích, hledání ukrytého budíku po sluchu, poznávání bílých jedlých prášků podle chuti, hledání nevoňavé tekutiny mezi voňavými apod. Nejvíce úkolů bylo zaměřeno na hmat, však jsme si také do školy na Rukavicový den přinesli rukavice všech možných druhů. Vítězem soutěží shrnujících to, co jsme se v projektu naučili, se stala třída 2.A, druhá byla 3.B a třetí 1.B.

Závěrečná básnička paní uč.Hlávkové:

Na zlaté české ručičky

rukavice, rukavičky,

zimní nebo pracovní,

lékařské či sportovní.

I oči, uši, ústa, nos

prověřily tvou šikovnost,

my poznali líp naše tělo.

To smyslování smysl mělo!

Zrak, sluch, čich, chuť, hmat

nemůže každý užívat.

Buď za ty dary rád

a zkus těm „slabším“ pomáhat.

Rukavicový den - zkouška postřehu

Věříme, že SMYSLUPLNÉ SMYSLOVÁNÍ mělo opravdu SMYSL!